Kočka domácí je milý a přítulný tvor, který vám může poskytnout mnoho zábavy i radosti. Jednu její vlastnost ale nikdy asi člověk nezmění.
o Pokud se ovšem nejedná o přešlechtěná plemena, která jsou určena většinou už jen jako dekorace na starožitné polštářky.
Jakmile se váš mazlík dostane za plot vaší chaloupky, stává se z něho nelítostná šelma. Celé chování vaší kočičky se jako mávnutím kouzelného proutku změní.
– Pohybuje se pomalým plíživým krokem.
– Ostražitě se rozhlíží natáčí uši do všech stran.
– Nasává všechny vůně a pachy okolí.
Pokud se v tu chvíli objeví v jejím dosahu nějaký neopatrný pták nebo drobný hlodavec, proměna je dokončena.Dravá šelma se přikrčí k zemi a jediný pohyb z celého těla vykonává špička ocásku, která vzrušeně kmitá. Pak stačí jeden skok a kočka slaví většinou své vítězství.
Tajuplné kočičí oči
Kočka je považována za jedno z nejtrpělivějších zvířat. Bez sebemenšího pohybu dokáže na svou kořist čekat třeba i půl hodiny. (Napadá mě, že by z nich mohli být dobří rybáři anebo nimrodi.)
o Ve dvou vlastnostech se ale velké kočky od těch malých odlišují.
1) Zatímco tygr nebo lev dokáže zařvat tak, že tuhne krev v žilách, malé druhy si jen tak „pomňoukávají“. Tato rozdílnost je způsobena odlišnou stavbou jazylky. Malé kočky ji mají zcela zkostnatělou, a proto se nemůže rozkmitat natolik, aby z kočičího hrdla vycházel silný burácivý zvuk. To je výhoda především pro chovatele.
2) Dalším rozdílem je tvar zorničky. Velké kočky mají zorničku okrouhlou. Za světla se stahuje do malé tečky, která může mít velikost špendlíkové hlavičky. Malé kočky mají svislou štěrbinu. Za šera tento rozdíl mezi velkou a malou kočkou mizí. Obě mají oči rozšířené do kruhového tvaru. Tato schopnost je pro kočky velice důležitá. Většina těchto šelem se vydává na lov v noci a tímto přizpůsobením vidí dokonale i za tmy.